Proč neumíme česky?

Tak začnu tímhle mariánským sloupem. Stojí v Budyni, v ulici školské. Před školou, odtud jistě ten název. Proč jsem ho nafotil... Praštil mě letopočet 1562. A mariánský sloup. V protestanstských Čechách.

Prý byl vztyčen 1582. Obnoven 1702... Na nápisu chyba v dataci. Zvláštní. Ale dosti o tom. To by bylo o Budyni, ne o češtině.

Inspirovalo mě dopisování si pod článkem @margo59 s @godfish, o čtení starší češtiny, přiznávám.

Pod sloupem můžeme číst nápis. V češtině počátku 18.století. Čtete ho normálně, nebo Vám to dá práci? Mezi slovy nejsou mezery a píše se na řádky bez rozdělovníku. Zkuste to...

Je tam napsáno
"Léta Páně 1562 Byly tyto Boží muka vystavěné, které k převrácení přišly a zase nákladem pana Vojtěcha Šant.Kočího(to jméno je bez záruky), souseda města Budyně obnovené jsou." (Dovolil jsem si transkripci do současného jazyka.)

Četlo se Vám to špatně? Proč? Mám takovou hypotézu... Čeština je pro Vás cizí jazyk!

Na počátku stál Pavel Josef Šafařík, 1795-1861. Ten reformoval český pravopis. Mimo jiné. Vlastně Pavol Jozef Šafárik. Pán byl Slovák. Ale nebyl sám. Měl mnohé osvícenské předchůdce. Františka Martina Pelcla, Joba Felixe "Gelasia" Dobnera. Těch obrozenců bylo...

Pánové resuscitovali český jazyk ze stádia klinické smrti. Staročeština byla na svém vrcholu krátce před Bílou horou. Veleslavínská čeština, bratrská akademie, Biblí králická... A pak Obnovené zřízení zemské, česká intelignece jde do háje. Teda do exilu, kde se odnárodňuje a asimiluje. A částečně pod kytičky. Občas spektakulárně...

Kolem roku 1781, kdy se jim dostane "svobody" od člověčenství (starý název pro nevolnictví), mluví česky jen negramotná masa venkovanů. Kteří se začínají hrnout do měst, kde se domnívají, že pečení holubi sami do huby lítají... Což si mysleli i obyvatelé dnešních slumů kolem megapolí rozvojového světa. Ale zpět.

Čeští obrozenci stvořili jazyk. Fiat jazyk, chcete-li. Něco si vzal z 16.století, něco z latiny, většinu vypůjčil z polštiny, ruštiny... A mnohé se utvořilo nově, uměle. Něco se neujalo. Právě od Šafaříka mi bylo přečíst "Mluvozpytný rozbor čísloslova"... Nedoporučuji.

Ve zbytku světa se koncem 18./počátkem 19.století prohlásilo za spisovný jazyk jedno z nářečí. V Anglii oxfordská angličtina, v Německu Hochdeutsch, ve Francii nářečí z Languedocu, která byla říznuta pařížštinou, na Slovensku to bylo nejprve nitranské nářečí, tedy bernolákovština, později nářečí bratislavské, štúrovština...

A všechny tyhle jazyky byly přirozené, nemusel se jim nikdo složitě učit.
Zato čeština... Tou se doma nikde nemluví. Všechny děti se jí musí učit ve škole. Na úkor něčeho pro život důležitějšího... (K tomu jsem dospěl po desítkách let výuky češtiny.)

Snad jen ivrit, současná "izraelština" snese srovnání s češtinou. Vychází z hebrejštiny, ale...

Takže jednoduše. Staročeština použivaná do počátkův 19.století jest jazyk lišící se velmi od češtiny součastné, kterýžto jeden zmíněný jest novotvarem umělým. Avšak mě potíží nečiní, neboť jazyk původní jazykem Biblí králické jest, ve které začasté ležíváme ji s bratry studujíce.

Jasné jak políček, ne? A navíc jsem absolvoval dva semestry pomocných věd historických, kde vyučující byla magor věnující se paleografii. Tudíž jsme pořád četli nějaká špinává stará lejstra plná všelikých klikyháků. Což mě i docela bavilo...

Myslím, že bych občas mohl dát soutěž na toto téma... Kdo rozluští nápis. @margo59, lituji, jsi ze soutěže předem vyloučena. Bude to soutěž amatérská... (Že píšu ty Vzpomínky starého zbrojnoše... Aby ta soutěž nedopadla podobně, odložena na později. Opakovaně.)

Měl jsem teď hodně jiné práce. Ale zase se začínám vracet ku psaní. Netvrdím, že je to nějaká extra zpráva týdne.