Hřbitovní kvítí (hroby a náhrobky, symboly a symbolika)

Jsme opět na Malostranském hřbitově. Právě tady údajně začal sepisovat Jan Neruda svoje Hřbitovní kvítí. Odtud jsem si tedy vypůjčil i název dnešního článku...

Tenhle náhrobek Vás praští přes oči, jakmile vstoupíte na hřbitov. Jednak stoji hned na ráně, jednak je na hřbitově tím největším.

Tady ulehla k poslednímu odpočinku Jeho Jasnost kníže Leopold Leonhard Raymund z Thunu-Hohenštejna, který byl také Její biskupskou Milostí v Pasově. Odkud ho roku 1803 vyhnal Napoleon. Zemi si rozdělilo Toskánsko a Bavorsko a po Napoleonově porážce se jaksi nebylo kam vrátit...

Jeho Jasnost žila v letech 1748-1826. Ve svých pětapadesáti prchla i s pokladnou do Prahy, kde si zakoupila usedlost Cibulka a užívala si důchodu po dobu dalších 23 let. Tiše závidím.

Možná byste čekali od duchovního větší skromnost a pokoru... Kristus přeci myje na Velikonoce nohy dvanácti starcům a nejen římský biskup v té tradici pokračuje dodnes... Ale Jeho Milost - Jasnost byla dítětem přechodu od baroka k rokoku. A tehdy se měl biskup chovat jako biskup a kníže jako kníže. Žádné upejpání, žádná falešná skromnost!

Ona leckterá křesťanská církev je trochu na štíru s Otcem Zakladatelem. První papežové se titulovali jako sluhové sluhů Božích... Ti další už jako arcisluhové.

Náhrobek navrhl Václav Práchner a stal se zjevnou inspirací pro Myslbekův náhrobek arcibiskupa Bedřicha Schwarzenberga v katedrále svatého Víta... A odlila ho železárna v Hořovicích.

Další hrob církevního hodnostáře... Václav Michal Pešina, rytíř z Čechorodu, 1782-1859. Římskokatolický kněz, spisovatel, nakladatel, iniciátor dostavby Svatováclavské katedrály. Tady podává knihu sv.Janu Nepomuckému.

Zde třeba máme menšího bratra františkána z hradčanského konventu. Všichni církevníci, kteří tu jsou, mají náhrobky popsané latinsky. A tři a dost.

Šlechta... Ta má nápisy zpravidla v němčině. Nesmí chybět erb.

Tenhle erb je mi setsakra povědomý... A pán zjevně sloužil u armády.

Další z řady hrobů se šlechtickým erbem... Ale jsou tu i jiná znamení. Zase tři a dost.

Kniha, meč, liktorský svazek... Rodina zde pohřbená měla nepochybně nějaký vztah k soudnictví.

Kotva, srdce, kříž... Naděje, láska a víra. To nám nic neřekne. Křesťané jsou tu všichni.

Úl... Majitel domu! A sova? Universitní vzdělání...

A další baráčník, zase sova... A lékařský hádek (někteří ho vykládají jako pijavic). Vždyť to čtu, že tady sní svůj věčný sen Medicinae Universae Doctor...

Na hřbitově je spousta zajímavého. Vůbec jsem nešel po celkové atmosféře, známých osobnostech, kamenících-tvůrcích hrobů... Tak příště. Nebo se zajděte podívat. Poslední fotografii berte jak pozvánku. K návštěvě, ne k pobytu. Ono se tu nepohřbívá už od roku 1884...