Okolo Radbuzy

Dnes si dáme malou procházku okolím řeky Radbuzy.
Ano, tak, jako jsou Pražácí křtění Vltavou, tak i my,rodilí Plzeňácí, jsme křtění Radbuzou, řekou tekoucí od Šumavy.
A právě k této kultovní řece se dnes společně vydáme.

Naši procházku zahájíme stylově na Doudlevecké třídě na zastávce trolejbusu č. 13 jménem U Radbuzy.

U této zastávky se nachází můj oblíbený obchod s elektrosoučástkami.
Provozuje ho pan Jaroslav Kůs. Již na začátku devadesátých let jsem jej jako kluk navštěvoval a kupoval si zde materiál do elektrotechnického kroužku.
Pan Kůs je velice slušný a ochotný obchodník. Dokázal mi vždy poradit a když bylo potřeba, doporučil i konkurenci.
Dnes už v obchodě prodávají hlavně jeho syn a dcera, stejně ochotní a slušní jako jejich otec.
Kéž by bylo více takových schopných živnostníků.

Od obchodu pana Kůse půjdeme s kopce okolo budov Depo 2015. Dříve to byla vozovna trolejbusů a autobusů, nyní kulturní víceúčelový areál.

Od jeho brány je to k řece již jen pár kroků.

Svítí slunce a hladina řeky je klidná. Na protějším břehu se zrcadlí kostelík sv. Mikuláše. Byl založen plzeňským měšťanem Vítem Malířem v roce 1406.

Taky by se mi líbilo založit kostel. Tak za pár let na Hive už by to snad šlo :-)

Vstoupíme na Papírenskou lávku. Řeka je lemovaná topoly. Pod lávkou vždy spatříme spoustu lačných kachniček a labutí.
Areál papírny se dnes podobá areálu Depa. Má kulturní a sociální využití.

Za lávkou půjdeme vlevo při břehu řeky. Kostelík je zde lépe vidět.

Okolo kostelíka vystoupáme po schodech na Slovanskou třídu.

To krásné dětské retro hřiště.
Vzpomínáte si ještě na jeho nebezpečné používání, kdy jsme s houpačkami třískali o zem a padali ze sedátek? Nebo na klouzání se po pneumatikách nákladních vozidel a traktorů?
To byly časy ;)

Na Slovanské třídě naše mini procházka končí. Můžeme zde třeba nastoupit na tramvaj č. 1 a svézt se do centra města.