Hans Henke

Je konec dubna roku 2019.
Kráčíme se ženuškou lesem nedaleko obce Újezd na Hořovicku.

Nedaleko nás se nachází v lese partyzánský bunkr, zemljanka, kde se za druhé světové války ukrývali partyzání působící v podbrdské oblasti.
Partyzánská skupina byla odhalena gestapem, její členové přímo u bunkru pozatýkáni a následně umučeni v koncetračních táborech.
Jeden z nich se zde smrtelně postřelil.

Poprvé jsem byl na tomto místě sám v roce 2010. Místo bylo zcela opuštěné a necítil jsem se zde vůbec dobře. Video, které jsem natočil na telefon, se rozdělilo do dvou částí zrcadlově převrácených. Takovou chybu přístroje jsem nikdy předtím ani nikdy poté už neviděl. Že by negativní energie? Kdo ví.
Každopádně cítil jsem, že místo není zcela v pořádku.

Podruhé jsme na místo zavítali se ženuškou v roce 2019. Cítil jsem se zde o mnoho lépe. Pomodlili jsme se za smíření duší a očištění místa. Myslím, že to pomohlo.

Každopádně ten den jsem ale měl v nedalekém lese zajímavou vizi. Zavřel jsem oči a přišlo to.

Mlžným ránem kráčel mezi stromy voják Wehrmachtu. Těžké boty se mu bořily do lesní půdy. Na sobě měl nepromokavý kabát a přilbu. Přes rameno se mu houpala zbraň. Do tváře jsem mu neviděl.
Cosi hledal. Ne cosi, hledal partyzány. A já jsem v ě d ě l, jak se jmenoval.
Hans Henke. Ano. To bylo jeho jméno.

Později jsem si jeho jméno zadal do vyhledávače na internetu. Zajímavé.
Vyhledejte si ho i vy...