Zoon politikon

Tvor společenský. To je zhruba český překlad řeckého názvu mého článku. Chvíli jsem uvažoval i o názvu Exempla trahunt. To je zas latinsky, že "příklady táhnou"...

A když jsem se blýskl svou znalostí řečtiny, kterou jsem nikdy neuměl, a latiny, kterou jsem skrzevá nepoužívání dávno zapomněl, tak bych mohl přejít k věci.

Začnu třeba na příkladu homosexuality. Máme na planetě konečný počet živých lidí. Postavíme je do nějakého útvaru zprava doleva. Napravo budou vyložení heterosexuálové, nalevo vyložení homosexuálové. Směrem ke středu bude ta vyloženost slábnout...

Bavil jsem se o tom s těmi několika málo homosexuály, se kterými si tykám. Ne, že bych se jim vyhýbal, ale mám obecně málo přátel. A homosexuálové jsou samozřejmě menšina. No a ti mou teorii celkem potvrzují. Ne každý homosexuál je úplně vyhraněný. Občas žije i s osobou opačného pohlaví...

Ale zpět. Domnívám se, že osoby sexuálně méně vyhraněné se přiklánějí k té orientaci, která je společensky preferována. Ti zcela vyhranění, ti si samozřejmě "nemůžou pomoct". Ale ti méně vyhranění...

Pokud se budou homosexuálové upalovat nebo svrhávat s věže, budou jich 2 procenta. Pokud budou společensky vysmívaní, budou jich třeba 4 procenta. Protože se budou obávat udělat comming out sami před sebou, natož před světem. A budou napodobovat celou společnost. Když to bude každému jedno... Třeba 16% ? A kdyby byli přímo preferováni?

Možná jsem měl použít spíše příklad praváctví-leváctví. Ve starověké falanze nebo v legii musel každý držet zbraň a štít jednotně. I v raném středověku byli leváci pronásledováni. Byli podezíráni se spolku s ďáblem... Tudíž jich bylo málo. Přeškolili se prostě na praváky. Ani je nenapadlo, že jimi vlastně nejsou. A dnes... Myslím, že statistiky se ani nevedou. Proč taky?

Já nejsem vyložený pravák. Na kánoji třeba kormidluji vlevo... To moje matka byla takový pravák, že si nedokázala levou ostříhat nehty na pravé ruce. To jsem jí od útlého dětství musel dělat já, když jsem nechtěl, aby si je okusovala.

Tudíž tvrdím, že jednotliví lidé vždycky a ve všem napodobují lidskou většinu. Kromě pár výjimek, které jsou natolik vyhraněné, že to zkrátka nedokáží... Pokud to tedy jen trochu jde. V chování, v módě... Až většina začne používat kryptoměny, přidají se pak téměř všichni. Například.

No a teď k tomu obrázku na začátku článku. Kreslila dívka z 8.třídy. Která se pokusila o sebevraždu. A já a kolegové se teď obáváme epidemie pokusů o sebevraždu mezi dětmi ve škole...

Když ve třídě začne někdo kouřit, dost podstatná část třídy to také zkusí. Když někdo přijde do školy opilý, když se holky začnou řezat na záchodě, když je někomu všechno jedno a dostane dvojku z chování... Málokdy je to jen jeden případ. Většinou ten první strhne lavinu.

Ostatně, když někdo skočí pod metro... Taky zpravidla následují další případy. Most sebevrahů nad Nuslemi by mohl vyprávět... Dokud o tom píší noviny, tak se to děje. Nebo dokud se tam nedá důmyslná drátěná zábrana.

Pokud se něco děje v rodině, ve vesnici, ve škole, v podniku, ve státě... Lidé, zejména mladí, se přizpůsobí.

Pokud se v nějaké továrně krade, i nově příchozí odněkud, kde se nekradlo, začne s vysokou mírou pravděpodobnosti krást. Pokud někdo nastoupí do výkonu trestu někam, kde je normou náhradní sexualita...

Když jsou v nějaké vesnici jedinou zájmovou organizací dobrovolní hasiči, když některá rodina žije v několikáté generaci z dávek, když se ve státě provozuje corrida nebo americký fotbal či kriket...

Ano, máme svobodnou vůli. Ale je těžké ji skutečně dokázat uplatnit a nedělat to, co dělají jiní.

No, my, tady na Hive, jsme také komunita. Vidíme, co dělají jiní. A částečně nebo úplně se přizpůsobujeme. Ono to přizpůsobování není špatně. Z evolučního hlediska. Nemusíme být každý originál, aby lidstvo přežilo...

Myslím, že jsem toho dnes přežvejkal dost...