Zlo kolem nás

Včera měl syn sraz se spolužáky z loňské třídy. Jsou dost velká škola, takže na druhém stupni se provedlo rozřazení do tříd podle zájmu a pak navazovaly jakési přijímací zkoušky. Tři třídy podle zájmu - sport, jazyk, počítače. Dvě pro ty, co zbyli. Syn chodí do třídy s rozšířenou matematikou, informatikou a programováním. Tolik na vyčerpávající vysvětlenou.

Syn má samozřejmě nainstalovaný WhatsApp. Mít by ho neměl, je mu dvanáct. Ale má. Jako všichni v jeho okolí. Je členem několika skupin. A najednou mu přišla zpráva, že L. na sraz nedorazí, protože byl unesen. Pravda, nebo fake?

Syn šel potom s kopacím míčem a kamarádem ven. Cestou je potkala maminka od L., která se jich ptala, jestli jim náhodou nějaký pán nenabízel, že vyhazuje, že klidně daruje, starší, ale ještě pořád docela dobrý počítač. Ať se na něj jdou podívat do sklepa...

No a dneska synovi a ostatním v rámci Výchovy k občanství udělali kázání, že nemají chodit s neznámými lidmi, i kdyby jim funkční počítač nabízeli. Tak si tak dělám představu, co se včera asi stalo...

L. byl dnes ve škole a tvářil se prý jako vždycky. Je to Happy End? Obávám se, že toho hodného pána se zadržet nepodařilo...

Jo, pokrok. Vodníci kdysi věšeli pentličky. Úchylové před školami nabízeli bonbony. Pak se ukazovala štěňátka a koťátka... A teď se nabízejí počítače.

Syn je ve třídě největší a nejsilnější. 167 cm/ 65 kg. Dohodí medicimbalem sedm metrů. Jejich učitel deset. Myslíte, že se o něj nebojím?

Nejvíc teď myslím na @phortun -a. Čeká ho radostná událost. A všechno s tím spojené. Jedním z toho všeho je strach. Člověk se snaží odstranit vše ostré, aby se jeho Růženka nepíchla. Ale ono to nejde. Nicméně je rodičovská povinnost se právě o to snažit.