Výlet do Mělníka

Už je to týden. Žena už nějakou dobu předtím projevovala zájem o návštěvu Mělnického zámku. Mám dojem, že asi posledních sedm let.

Místo je od nás vzdálené 28 km. Ale objektivní příčiny vedly k tomu, že návštěva se nějak ne a ne a nemohla uskutečnit. Až minulou sobotu.

Žena přišla s tím, že by ráda konečně do toho Mělníka. Ale už konečně... Chabě jsem se bránil, že nemůžu moc chodit a potřebuju opravovat písemky a vymýšlet nové písemky. Syn také brmlal, že ho čekají nějaké rozhodující závěrečné písemky... No tak jsme udělali kompromis a jelo se do Mělníka.

Ráno jsem zjistil dvě věci. První byla ta, že se mi nenabil mobil. Protože jako já mám svá specifika, moje věci též. Když přijde SMS zpráva a mobil je na nabíječce, rázem přestane s nabíjením. Takže těch fotek, které jsem plánoval z Mělníka, teda moc nebude...

No a žena se v noci vzbudila. A asi z cestovatelské horečky nemohla usnout. A to ona dělá, když nemůže usnout, že začne uklízet.

A to je kamenem úrazu. Úklid v jejím podání spočívá v tom, že přemísťuje věci z místa, kde jsou a já se synem víme, že tam jsou, do míst, kde nikdy před tím nebyly.

Nevím, jak to dělá... Opravdu. Kde už jsme něco při následném dohledávání v minulosti našli, tam už nemá cenu hledat. Jako prý granát nespadne nikdy dvakrát na stejné místo, tak ani choť nedá tutéž věc na stejné místo...

Žena to prý dělá, aby se věci neztratily. Kdyby je někdo potřeboval, aby byly po ruce. Bohužel, okamžitě zapomene, kam co dala. K samotnému faktu, že něčím hýbe. Ona tvrdí, že kde to bylo, že to tam nebylo hezké...

Asi po půlhodině shledávání jsme pořád nemohli najít synovi léky na alergii a moje na tlak a na cholesterol. Syn na tom byl hůř. A taky jsme každý pohřešoval jednu botu. Ledvinku a bundu jsem si vzal rezervní...

Nakonec bylo nejsnazší synovi ráno koupit v lékárně nové léky. Já to bez svých jeden den vydržím. (Po třech dnech jsem je našel mezi kořením.) A vzali jsme si sandály. (Boty byly později objeveny v kbelíku na mytí podlahy na chodbě.)

A jelo se!

Tuhle věž ukazuju kvůli hodinám. Dojeli jsme docela brzo. @kraki -ho celou dobu bolel žaludek. Tak se bude celý den tvářit dosti posupně. No ale chci napsat přede, že tohle je článek o výletě, nikoliv o samotném Mělníce.

Nejsme tu na borůvkách! Rychle nafotit městský znak a kanály! Než se mi úplně vybije mobil. (Mám zapnutý Actifit. Vydrží 16 hodin, když je plně nabitý. Přeci jen, je už šestým rokem nový...)

Focení na budově městského úřadu bránilo slunce. Tak se půjdeme podívat na městskou policii... Neškodila by oprava fasády jejich budovy...

A jsme ve Středních Čechách... Kde tu máme nějakou krajskou instituci kvůli krajskému znaku? Hle!

A teď ty dekly... Pěkné je mají. Tak se podíváme do postranních uliček...

Haupt Mělník.

Hrůza a Rosenberg. Další už záměrně nehledám. někdy příště. Co tu ještě mají zajímavého?

Hlavní městský kostel, sv.Petra a Pavla. Vpravo románské sdružené okno. Střední okno vrcholná gotika. Dole vchod ve stylu gotiky pozdní, Vladislavské. Střešní štít pak renesanční.

Tak ještě povinný pohled soutok Vltavy a Labe. Ale ne... Odsud tam není vidět! To vpravo, to je Vraňansko-hořínský plavební kanál. V pozadí je lehce vidět právě historické hořínské zdymadlo. (Kam nepůjdeme, protože mě bolí noha.)

Druhý viditelný tok je Vltava. Tudy jsem s rodinou loni v srpnu proplul na raftu až do Labe. Ale Labe vidět není. Zakrývá jej silnice. A jít hledat lepší místo pro fotku... Rodina chce jíst.

Kanec dobrý, všechno dobré... Jak se praví nad vstupem. Od misogynského nápisu se samozřejmě distancuji.

Co tu pijí místní chachaři? Jedenáctku Mustanga...

Hmm... No, k jídlu, proč ne. Pivo mě neurazilo. Samozřejmě. Dal bych přednost mstní značce. Ale je sobota...

Místní piva se můžu tak leda fotit přes výlohu v zavřeném krámu. Pan majitel je asi levičák a jeho zaměstnanci o šábesu nepracují... Nebo je to z důvodů náboženství?

A to se tu na sídlišti Pivovar nachází pivovar Němý medvěd... Tak někdy příště. Však je to sem kousek...

P.S.: Ono těch fotek nakonec vzniklo víc... Tak na tři články. No jo... Ale já ještě neskončil s Jičínem, s Kutnou Horou, Litoměřicemi, Budyní nad Ohří, Terezínem, Kladnem... Tam odevšud mám nezpracované, nepoužité fotografie. A nápady na články. Už aby byly prázdniny... Možná, že se pokusím o dvojjazyčný text a použití prestižnějšího tagu. Při použití normálnějších fotografií... (Ne, že by ten náš tag prestižní nebyl.)

P.P.S.: Nakonec jsme do zámku nešli. Ženě rozbolely nohy. Stačilo jí nádvoří.