Špatná, nebo dobrá učebnice?

Včera jsem se rozepsal o své vizi světa jako komplexní učebnice. A dnes jsem se ponořil do hloubi svého mobilního telefonu.

Podchod u stanice tramvaje Vychovatelna. Podchod, kudy skoro nikdo nechodí. Vede odnikud k památníku hrdinům, atentátníkům na R.Heydricha.

Ne, nemyslím si, že všechno musí dávat smysl. Na první pohled. Na první dobrou. Co mě dokáže nejvíc vystresovat...

Fotky jsou staré snad rok. Jsou tam ty nápisy ještě? Stačí vystoupit z tramvaje a věnovat tomu pár minut života...

Pár minut života. Podchod. Člověk jde. Kráčí, ať jsem tochu básnický. Od někud někam. Vyčlením si čas, zastavit se v podchodu? Číst si, přemýšlet?

Ne... Čas nám vládne. Jen elevator speech. Vnímám už jen "hedlajny". Na ostatní nemám čas... Čas, čas, čas...

Nečtu. Fotím. Nápisy mi splývají. Třeba si je někdy přečtu na mobilu. Stáhnu je na PC a vyzvětšuji. Třeba...

Snažím se fotit ucelené texty. Texty se překrývají. Nejde to. Za chvíli pojede tramvaj.

Příliš složité otázky. Co já vím... Číst, vnímat, přemýšlet... Já tu vlastně ani nemám být. Zvědavost... Nebylo by mi lépe bez ní? Koupit si televizi? Čučet? Na něco. Na něco daného. Bez otázek.

Už mě nechte... Já jsem odcházející generace. Na mě už nezáleží. Řeště si to sami! Laskavě...

Smysl... Má smysl si tohle všechno číst? Co já dokážu změnit? I kdybych chtěl? I kdybych mohl?

Jsem učitel. Mám učit budoucí generaci moudrou býti... Jak mohu? Čemu já vlastně rozumím? Jistoty... Bůh...

Život... Popisovat, nebo se snažit žít? Jak umím... Jak mohu... Jak mi dovolí... Jak já sám sobě dovolím...

Kdo to platí? Projekty, neziskovky... Soros György... Jsem pro, nebo proti? Mažňák, nebo Losna? Musím stát na nějaké straně? Mohu nestát na nějaké straně?

Komu z ních táhne na šesesát? Co umějí, aby poučovali? Chci se ještě nechat poučit? Vím už všechno? Nedokážu už nic nového přijmout?

Podchod jako učebnice. Dobrá? Špatná? Někdy zas zajdu... Třeba už to někdo přemaloval.