Kinue Hitomi, aneb jak jsem se dozvěděl zas něco nového

avatar


Někdo potřebuje za poznáním či pro osobní potěšení cestovat po světě. Nic proti. Mně stačí se projít, dejme tomu, po Olašanských hřbitovech. Co tam Vám je podnětů!

Kde končí pietní zeď s cedulkami obsahujícími jména Pražanů zahynulých ve Světové válce, tam najdete tuto tabulku. Kinue Hitomi.

Na pietní zdi jsou cedulky rakouských vojáků vedle cedulek legionářů. Mrtvý jako mrtvý. Jen vojáci, co se stali legoináři a padli do zajetí vojáků, nažež byli oběšeni jako vlastizrádci, mají větší pomníčky.

Třeba tenhle voják byl zastřelen pro vlasizradu. Ale jaksi omylem. Ze soudních spisů nikdo nechápal, co vlastně spáchal. Tehdy ani teď. Ale to je jaksi mimo. Zpátky ke slečně Hitomi.

Je to už dlouho, co se nezabývám Japonskem. Ale ženské jméno ještě poznám. Takže jsem uvažoval asi tak, že naši legionáři se vraceli do vlasti přes Japonsko. A tam se potkali, český legionář a japonská dívka... Zvláštní, že zemřela v Ósace. To prozkoumám.

A všechno bylo ale úplně jinak, než jsem si původně myslel! To je tím, jak se nezajímám o sport. Pak mi unikají souvislosti... Slečna Hitomi byla novinářka a amatérská sportovkyně.

Jak každý sportovec kromě mě jistě ví, ženy byly na novodobých Olympijských hrách málo zastoupené. Sice už v roce 1900 v Paříži startovaly tenistky a golfistky. Později se přidaly i ženská lukostřelba, krasobruslení a plavání. Ale... V roce 1920 z 2626 olympioniků bylo jen 65 žen.

Což se některým ženám pochopitelně nelíbilo. V roce 1921 se v Monte Carlu konaly 0. světové ženské hry. (Název je rozkolísaný - Ženské olympijské hry, Ženská olympiáda.)

Další Ženské hry se konají 1921 v Paříži, 1926 v Göteborgu, 1930 v Praze, 1934 v Londýně. V roce 1938 měla hry pořádat Vídeň. Ale A.Hitler tam připravil tou dobou jiný program.

Slečna Hitomi byla světová rekordmanka, vítězka mnohých soutěží a her. Měla i skutečné olympijské medaile. Byla velmi univerzální - skok daleký (598 cm v roce 1928), trojskok, běhy všeho druhu, hod oštěpem i diskem, trojboj...

V Praze 1930 zazářila a nadchla místní publikum. Vyhrála dálku, druhá byla v trojboji a třetí v běhu na 60 metrů a hodu oštěpem. Následující rok přišla zpráva o její smrti. Bylo jí 24 let.

Šokovaní příznivci jí na Olšanských hřbitovech zřídili tuhle pamětní tabulku. Prý se uštvala k smrti. Nakonec zápal plic.

Tak tohle všechno jsem se dozvěděl, když jsem uviděl jednu tabulku na Olšanech. A o své poznatky se dělím. Ještě pořád se snažím poznávat nové věc.



0
0
0.000
12 comments
avatar

Inu, v Praze je stále co objevovat :)

0
0
0.000
avatar

Ono asi všude. Tohle mě baví. Jak vyhledávání témat, tak psaní o nich. Ale neuživí...

0
0
0.000
avatar

Zrovna tohle je téma za minimálně padesát dolarů, kdybys ho uměl podat ve slušné angličtině :)

0
0
0.000
avatar

Kdyby... Jsou chyby. To je ta slušnější verze. Zkusím psát na střídačku článek v mizerné angličtině za 15 USD brutto a článek ve slušné češtině za 4 USD brutto. K tomu actifití hlášení za dolar a Trautenberk... Já jsem spokojen. Na zájmovou činnost...

0
0
0.000
avatar

Kdybys chtěl, aby tě to i uživilo, jak zmiňuješ o komentář dříve, musel bys sáhnout po té angličtině. A nebo sem přitáhnout tak tisícovku aktivních Čechů a Slováků, kteří by si postupně vybudovali takovou pozici, aby tě mohli svými hlasy živit.

0
0
0.000
avatar

To je mi taky jasné. A jelikož do angličtiny nepůjdu a nikoho sem nepřivedu, tak moje účinkování tady zůstane koníčkem.

Někteří sběratelé se stanou obchodníky s předmětem svého zájmu, jiní ne.

0
0
0.000