Zánik města Thonis/Herakleion

avatar

Ona jakási obecná řečtina vznikla až po "sjednocení" Řecka Filipem II. Makedonským a zejména Alexandrem III. (Velikým). V cizině usedlí Řekové se najednou přetali cítit Korinťany, Athéňany, Thébany... Stali se prostě Řeky. Do té doby se mluvilo různými nářečími. Tolik na vysvětlenou, že podoba názvu Herakleion může být psána různě. A řečtina nemá "c"...

Jak ale vůbec řecké pojmenování pro Thonis vzniklo? Nejpravdpodobněji proto, že Řekové ztotožňovali cizí božstva se svými. V Thonis byl chrám boha Chonsu, Amónova syna. Amón = Zeus. A Diovým synem byl Hérakles.... Asi. Variant je víc.

Kdy se objevila potřeba řeckého jména pro egyptské město? Nejpozději při ovládnutí Egypta Alexandrem Makedonským a později Ptolemaiovci. To byla státní správa a velení armády obsazovány přednostně Řeky. Ale o Thonis víme z pramenů od období Nové říše, někdy kolem roku 1200 před Kristem. Svůj vrchol si zažilo někdy mezi 6. a 4.stol př.n.l. Býval to hlavní přístav pro egyptský obchod s cizinou. Africké Benátky protkané sítí kanálů... Ovšem dva tisíce let před Benátkami.

Proč o něm píšu? Nějakou dobu se pochybovalo, jestli to nebylo jen město bájné, jako Atlantída. Dokud nebylo v roce 2000 (n.l.) objeveno. Pět kilometrů od pobřeží a deset metrů pod vodou... Co se stalo? Tak tady vlastně začíná můj článek.
vcelapr.png
Jak se může dostat město v deltě 5 km od pobřeží a 10 metrů pod vodu? Delta... To je vyústění řeky prostřednictvím mnoha koryt. Do delty se naplavuje bahno z celého toku řeky. Pevnina "zabírá" moře. Sídliště v deltě se sice časem dostávají daleko od pobřeží. Ale směrem do vnitrozemí.

Že by to globální oteplování? Ale to by se dostala pod vodu všechna lidská sídliště minimálně ve Středomoří. A ona se tam většinou nedostala...

Existuje víc hypotéz. Vybírám si tu nejpravděpodobnější. Která vrhá trochu jiné světlo na egyptské stavebnictví...

Ono to vypadá, že Egypťané byli skvělí stavitelé. Většinou ano. Ale... Také se našla pyramida, která byla příliš kolmá a sesula se během stavby... No a konečně. Egypťané stavěly na skále. Nebo na písku. Bez základů.

A úplně stejně se počínali i v nilské deltě. Vůbec nepřizpůsobili své stavby stavu a povaze podloží. A to podloží je v případě Thonis dostalo.

Písek, bahno, voda. Meandrování. Egyptské období záplav přicházelo každý rok ve stejný čas, ale hladina vody a její síla se rok od roku lišily. Zachovaly se "Nilometry" i písemné prameny. Záplavy s výškou vody pod 12 loktů (asi 6 metů) byly nedostatečné. Znamenaly hlad a nutnost tvorby zásob, dovozu a šetření. Na to nebyl potřeba ani vykladač snů Josef Egyptský.

Naopak záplavy nad 18 loktů přinášely zkázu. Vody bylo příliš a byla dravá... Znamenalo to útlum budování pyramid a převedení pracovní síly na obnovu infrastruktury.

Každý rok tedy byly přinesené sedimenty trochu jiné. Dravá voda brala i zrnitější materiál. Slabá jen jemné bahýnko. Proud byl také každý rok jiný...

Tak si udělejte pokus. Vezměte nejaký válec (nebo třeba akvárium, v něm to bude hezky vidět). Dospod nalijte vodu. Pak nasypte vrstvičku štěrku, hrubšího písku, jemného písku, hlíny, popela, zase štěrku a písku... Na pevný povrch položte pár závaží. Budou stát hezky v suchu.

A pak válcem (akváriem) zatřeste. (Kdyby bylo na třesení příliš velké, bouchejte opakovaně do spodku hrany gumovou paličkou.) Co se stane? Sedimenty se začnou prolínat... A klesat. To nejlehčí, voda, bude vytlačeno nahoru. Závaží, nahrazující stavby, se octnou pod vodou. Píšu to dost pochopitelně? Nejsem geolog.

Toto se pravděpodobně stalo v Thonis. Co bylo těmi údery paličkou? Možná docela slabé zemětřesení... Nebo jen extrémně silné záplavy. A třeba jen další malá vrstvička bahna překročila kritické množství zátěže podloží a sedimenty se začaly pohybovat vlastní vahou. Možná Egypťané cosi vztyčili nebo transportovali a extrémně bodově zatížili podloží... Zjistíme to někdy?

Město začalo klesat a potápět se. Zdá se, že se místní snažili o jakési záchranné práce. Potápěli lodě naplněné kamením... Obevily se jakési hráze. Ale asi to nebyla celoegyptská akce s nasazením všech lidských a materiálních zdrojů...

Od 3.století se thoniské rameno delty zanášelo a přestávalo být splavné. Dalo se s tím něco dělat? A proč vlastně? Alexandr Veliký měl dvě vášně. Válku a zakládání měst. Těch založil na sedmdesát. A jediné egyptské Alexandrii zůstalo jeho jméno. A ta Thonis nahradila v jeho funkci.

Jak rychle se Thonis potopilo? Nevím. Nevíme. Rozhodně ne z hodiny na hodinu. Ale léta to nejspíš také netrvalo. Byla nalezena keramikou plně naložená loď, na kterou se zřitily sloupy hlavního chrámu. Keramika nám datuje událost někdy k roku 100 před Kristem...

Takže za zkázou města nestál žádný pliniovský jev... Ale docela obyčejná lidská neznalost přírodních jevů. Proto je tenhle příběh poučný stejně jako zničení Pompejí... A příště zase hupky šupky do Třeboně!
krakia.png



0
0
0.000
12 comments
avatar

V domě na skalnatém podloží, u ranní kávy, se to čte dobře :-).
!BEER

0
0
0.000
avatar

Vždycky, když si člověk myslí, že je v bezpečí...

0
0
0.000
avatar

..., přijde voda z opačné strany :-).

0
0
0.000
avatar

Opět hezké a poučné... Díky!

0
0
0.000