Úloha osobnosti v dějinách

August der Starke německy, polsky August II. Mocny, po našem August II. Silný. Vlastně začal vládu jako Fridrich August I. ... Proč si dal říkat Silný?

August si zakládal na svém vzhledu a síle. Konkrétně 15.2.1711 před notářem holýma rukama přelomil podkovu a nechal svůj výkon zaprotokolovat. Byl velký, silný, hřmotný. Kam přišel, bylo ho všude plno. Prý mimořádně charismatická osobnost.

Rozhodně to byl člověk zvláštní a zajímavý. Druhorozený syn. Nikdy neměl vládnout. Chtěl vyniknout na poli válečném. Stal se velitelem habsburských armád ve válce proti Turkům. Prohrál, co se dalo. A co se nedalo, to prohrál taky.

Z poněkud nepříjemné situace jej vysvobodil jeho starší bratr Jan Jiří. Svou smrtí bez legitimních potomků. Ve 27 letech se stává Fridrich August saským vévodou a říšským kurfiřtem. Ve stejném roce, 1697, je mu 27 let, získává polskou královskou korunu.

Musel udělat jen docela malý ústupek... Přestoupil na katolickou víru. Přitom jeho předek v přímé linii, Fridrich III. Moudrý, se stal prvním Lutherovým ochráncem. To on jej ubytoval na svém hradu Wartburgu...

Augustova choť, Kristina Eberhardina Braniborská, ale konverzi svého chotě nepřekousla. Porodila mu v roce 1696 syna, ale dále odmítala s manželem sdílet cokoliv. Polsko nikdy ani nenavštívila, natož, aby se tam dala korunovat...

Možná, že jí nevadila jen manželova změna víry... August byl tak trochu do větru. Lamač ženských srdcí. Jeho protivníci jej pomlouvali, že zplodil 382 nemanželské potomky... Ale to byly jen takové pomlouvačné klevety. Jeho přátelé jich připouštěli nanejvýš 365... A on sám ani všechny neautorizoval...

August patřil k rodu Wettinů. Tedy kdysi hrabat z Wettinu. Jsou zmiňováni již v 10.století. Jsou staří jako Přemyslovci. Na rozdíl od nich ale nevymřeli. Žijí dosud.

Je celkem možné, že Wettinové byli slovanského původu... Ale to v raném středověku nikoho příliš nevzrušovalo. Získali v 11.století Míšeňsko, v 15. pak celé Sasko... A vládli tam, dokud je v roce 1918 nesmetla německá revoluce a nenahradila republika.

Wettinové byli jedním z nejplodnějších rodů. Vedle třeba Habsburků a Wittelsbachů... A uměli i legitimní potomky. Takzvaní Windsorové, to je vlastně dynastie sasko-kobursko-gothajsko-hannoverská, která si za I.sv.války z vlasteneckých důvodů jen změnila jméno. Ostatně, tatáž dynastie vládne i v dnešní Belgii. Do roku 1946 vládli jejich příbuzní i v Bulharsku, do roku 1910 i v Portugalsku...

Ale to se zas ubírám do příliš velké hloubky a šířky. Zpět k Augustovi Silnému. Ten zatím vede velkou zahraniční politiku. S Habsburky se postavil proti Francii. A společně s Ruskem a Dánskem se pustil do Severní války proti Švédsku... Je to drahé. A zase prohrává, co se dá...

Dočasně přichází i o polskou korunu. Ale Ende gut, alles gut. Imperátor Petr Veliký Švédy poráží, drtivá přesila ruských armád je nad mimořádné vojenské schopnosti Karla XII. August se vrací. A ruinuje všechny svoje země už ne kvůli válce, ale z prestižních důvodů.

Už jako mladé, nikoliv malé, princátko, navštívil August Versailles a setkal se zde s Ludvíkem XIV. Ač nepřátelé, je jím oslněn. Přesně tohle chce taky!

August je polichocen, když se o Drážďanech začne mluvit jako o Florencii na Labi. Pozve architekty z Itálie a umělce z celého světa. Ludvík že je rozmařilý?! August je rozmařilejší...

Nemá rád plány. Se to postaví. A když se to okouká nebo nelíbí, tak se to zase zboří a postaví něco jiného... Nad jeho sbírkami se srdce směje, zakládá porcelánku v Míšni...

Cítím s Augustem jistou spřízněnost... Ve svých šedesáti třech letech se přerazil o židli. Byl naboso. Asi šel v noci čůrat... On měl rád holky i vdolky. Modřina se nehojila. Byla z toho tzv. diabetická noha. Amputace, gangréna, smrt. Píše se rok 1733.

Je pohřben v královské hrobce na Wavelu v Krakově. Vnitřnosti jsou pak uloženy ve Varšavě a srdce v Drážďanech... Tehdy byla taková posmrtná turistika u mocných celkem běžná.

A co já s tím... Já se srazil v noci na středu s nohou od postele. Na hiveánském srazu jsem kulhal, po Drážďanech jsem kulhal, pořád kulhám... Dovedu se tak vcítit do posledních Augustových dnů...

A proč vlastně připomínám člověka, který nežil příkladným křesťanským životem, ekonomicky zruinoval Sasko a Polsko a neuspěl ve všem, o co se pokusil? Protože Drážďany.

Díky Augustovi se sem hrnou davy turistů. Zejména Poláků... Dříve by jeli třeba spíš na Ukrajinu, ale teď... Polština byla ve městě slyšet ještě častěji než čeština.

Ostatně Ludvík II. Bavorský 1845-1886, Wittelsbach, se choval podobně. Jeho pohádkové zámky byly pohromou pro tehdejší státní pokladnu, ale jsou perlou dnešního bavorského turismu.

Už egyptští faraoni věděli, že reformy všeho druhu, války atd. atp. ... Světská sláva, polní tráva. Nakonec jediné, co přežije, budou stavby!

A Drážďany se Augustovi povedly!

Na fotografii je výřez z tzv. "Procesí" z míšeňského porcelánu. Jsou na něm zobrazeni všichni Wettinové od 10.století po rok 1896... Před porcelánem tam bylo namalováno totéž, ale na omítce a ta oprýskávala. Jedna z mála památek, která přežila spojenecký nálet z února 1945... Jinak je všechno postavené znova.